Období: rok 2010

Za chvíli se na nám pomalým krokem číst dál

Sadisticky jsem byla vzbuzena v půl sedmé s tím že jdem do dílny makat . Vážně se mi chtělo (to byla ironie jak Brno ) . Takže jsem unavená a mám hodně špatnou náladu . Stihla jsem se chytnout s celou rodinou , navíc jsem udělala včera pitomost , blbou chybu a vlastně to bylo zbytečné . Jenže to nejde vrátit takže se s tím musím poprat a neudělat to znovu ..... Vážně to znovu udělat nechci, byla to pitomost a k ničemu to nebylo . No to je už jedno ..... číst dál

Má drahá dej mi víc , má drahá dej mi víc , dej mi více lásky... Já nechi skoro nic číst dál

Dívám se - to je doba co jsem nenapsala a já vím ... číst dál

Takže přiznám se - času mám skutečně moc málo . Navíc byly třídní schůzky které ostatně jako každým rokem - aspoň něco se nezměnilo - ukázaly že matematický genius se mě nebude a kdyby mi dovolili něco smíchát v chemii pravdědopodně by to způsobilo výbuch.(O pochybnostech které provázní každou hodinu fyziky - ty raději nebudu ani raději rozebírat. ) číst dál

Když mi bylo o deset let méně , léto bylo ten pravý čas pro hry a zábavu s přáteli . Volné dny nás pojily poutem bližším nežli bratrským a častokrát se stávalo že jsme spolu trávili celé dny . číst dál

Kdyby jsi  odešel , řekl mi ať zůstanu a žiju dál ... vím že bych ti nedokázala splnit toto přání . číst dál

Krásný nedělní den se změnil v noční můru ..... číst dál

Vtiskla jsem se imitace kůže černého křesla  , mé oči se dívaly přes okno ven . Pršelo , ostatně. takové počasí panovalo venku už dlouho  Poslední dny se spíjely v jednu šedou, rozmazanou šmouhu .Nic  čím bych je mohla od sebe oddělit . Každý den stejný jako ten předešlý - déšť mě vyprovázel z domu , věrně  mě kapičky vody doprovázely na každém kroku až k zastávce autobusu ,  jako psík jde u nohy svého pána .Stékaly po sklech a nedaly se rozlišit . Přes ně spývaly lesy,pole ,vesnice jen v matné obrazy . číst dál

Zlatíčka moje .... pokud tu teda někdo chodíte.A když já tu zrovna píšu . číst dál