Nesnáším ty dolézavé, podlézavé a intrikářské lidi co Vám nejdřív ublíží , pak se tváří že je všechno oukej a nakonec zradí - zabodnou nůž do zad a on projede až do srdce .
Hřála jsem si na prsou hada , dvojhlavého hada co neví co vlastně chce .A mění kostýmy podle toho komu se chce zalíbit .
A ti dva hadi byli mí přátelé , a děsím se že i ta poslední je takový dvojhlavý had a nemůžu si pomoct. Nesedí mi to k ní ale ....já už nevím co od koho čekat. Děsím se každé minuty , každého rána , každé cesty autobusem .
Zažila jsme to už 3 krát ale ta poslední zrada mě bolí dodnes i když jsou to 3 roky a tak se bojím že tohle bych už neustála. Že se sesypu jako džbán ze skla když do něj vrazí kulka z revorveru .
Zmítá mě nejistota , zase plavu v mořích bez ostrovů ......
Jestli je tohle konec , ať to řeknou a přejde to rychle .
Bylo by mi to líto , prožívala jsem skvělé časy a to navzdory situaci doma a nebo ve škole.
Ale teď si myslím - Jsem jen pátý kolo u vozu.......... a tak se se mě stane trakař.
I s pátého kola u vozu může být užitečný trakř.
Končím se svými výlevy smutku , inu pozdě plakati nad rozlitým mlíkem . A když se džbán slepí stejně thrliny zůstanou viditelné ....