Období: září 2010

Vtiskla jsem se imitace kůže černého křesla  , mé oči se dívaly přes okno ven . Pršelo , ostatně. takové počasí panovalo venku už dlouho  Poslední dny se spíjely v jednu šedou, rozmazanou šmouhu .Nic  čím bych je mohla od sebe oddělit . Každý den stejný jako ten předešlý - déšť mě vyprovázel z domu , věrně  mě kapičky vody doprovázely na každém kroku až k zastávce autobusu ,  jako psík jde u nohy svého pána .Stékaly po sklech a nedaly se rozlišit . Přes ně spývaly lesy,pole ,vesnice jen v matné obrazy . číst dál

Zlatíčka moje .... pokud tu teda někdo chodíte.A když já tu zrovna píšu . číst dál

My dear číst dál

Pěkně zdravím - skoro měsíc jsem tu nebyla až dnes jsem si vzpomněla že bych možná měla něco napsat. číst dál

Budovy dvojčat před 11.zářím. Zářivá ozdoba Mannhatnu , symbol vyspělosti USA . Proto se také stali cílem útoku na Ameriku. číst dál