Jsem tvoje když umírám
a ač zpívám tak skomírám
i když svoje písně pěji
tak někde ve své duši si přeji
prosím dej mi druhou šanci
vyjíst s katakomby v tanci
uzřít znovu duhu v dešti
a pak ti po tváři pleští
blázníš paní , ztrácíš svůj čas
darmo jítí
přivázal jsi si mě nití
Místo koule rozzářené
svítící a pozlacené
bílé mléko nad krajinou
květy kopretin se svinou
svět se mění v moři času
z doby lásky do dnů ďasů
a než se den v noc promění
snad jak kdyby tento svět
obeplula stovka let
jako lodě v noční bouři
když se ve mě touha bouří
moje slzy nad hladinou
vlny jak myšlenky plynou
do neznáma za obzor
líhne se v mém srdci vzdor
patřím tobě ? svému pánu ?
jednou spolu budem
věrni sobě
odpočívat pod stejnou zemí
ve stejném hrobě
2024 ©