Prožili jsme pár skvělejch let
a teď doufáme že nás nějakej vlak odveze daleko od problémů
zůstává nám jen naděje kterou nechceme opustit
nějak bylo a nějak bude
jenže na horší časy se špatně zvyká
nakonec je to jen kruh
od tragedie k tragedii
jen ti šťastnější se občas zastaví
Kam odejdeš ?
Bílá čára ve tmě není záchrána
jen další záchytný bod
který je příliš plytký pro naše dlaně
uvízla jsem v příběhu který se mi nelíbí
žiju ve svý noční můře
a přesto jdou se mnou jako stín
přízraky které mi nedopřejí klidný spánek
každý krok vpřed je vyplacen pádem zpátky
Sepsala jsem své šance na modré linky vedoucí do neznáma
jsem opuštěná v uzkých bílých pruzích
se smyčkou kolem krku zírám do zrcadla
na lidskou trosku co bývala já
je to poslední naděje
poslední schůdek před peklem
nevěřím ve spásu
dělám chybu za chybou
a nakonec mě zabijí
Ještě pořád si zpívám
ale moje znuděná duše
touží po další noci zábavy
další sklenička
další krušný ráno
jeden důvod proč odejít právě zmizel
připojila jsem se k davu
v ponurosti duše
sřírají mě plameny
tak skončíš
jako loutka bez vůle
Tuto noc nám hvězdy svítí
přejí dobrý lov
najdem místo kam jít
jako postrach ulice
jako její věčný stín
naučíme tě lítat
sochy andělů s ulámanými křídly
šílenství s krvavými slzami svatých
kousek světa pod lampou která nesvítí
nabitá zbrań v dětských rukou
jsme ztracení svatí
padlí andělé
děti ulice