Pavouk nitky spřádá
noc je ještě mladá
nemůžeme dojít dál
v pohádce se praví
že když se ples slaví
do půlnoci musíš opustit sál
jinak tvoje krása
bude jako váza
která stojí v koutě
zamyšleně , rmoutě
vyprávěj mi dál
čas to všechno spraví
jen neduhy zdraví
zůstanou ti jako dar
a vykreslí vrásky
to vše bez nad sázky
chudák stejně jako král
život běží zkrátka dál
protančíš střevíčky
s červenými líčky
v pentlích a šatech krajkových
když běží den za dnem
a my nudou chřadnem
jako mrtví v záhrobí
není nám pomoci
A po každém ránu
vlastní srdce lámu
život to je taky bál
nakonec ti strhne masky
a snad jako důkaz lásky
když v tichu sedíš mezi stromy
oblohu křižují hromy
jediné co zbývá
zůstat dále živá