Těžkosti

Chtěla bych se mýlit
a ve své opilecký schvíli říct
že to byl jen sen

chodit s hlavou v pýru
nepoznati míru
kdy je to strach kdy ne

Duše ta mi strádá
když bílej sníh padá
vím že mě nikdo nemá rád

a pak trávím každou chvíli
tím že ve své píli utápím
 svůj žal

na hrbu si nesu víc než vůbec snesu
padám ap ak srádám
věci beru tak jak jsou
nemám sílu jíti
osudu se vzpříti
a tak dny jdou

jedna moje láska
byla jenom sázka
nezbyl po ní žádnej žal
a jestli tě to bolí
možná dáš co koliv
aby jsi se zase smál

a tak ve svý víře
skysnu někde v díře
než zas půjdu někde dál
než tohle přebolí
než se srdce zhojí
abych byla zase já