Rovnou se omlouvám za úroveň ale nepsala jsem strašně dlouho , snad rok jenže našla se ve mě touha se k tomu vrátit. Spoustu jsem toho zapomněla a je v tom tolik nedostatků že něco možná nepůjde ani číst . Mějte se mnou ztrpení prosím . Já sama nemůžu posoudit čitelnost svých výtvorů a kritiku snesu -tak případné výtky mi servírujte hezky narovinu .
V tichu krásná víla slané slzy roní
a na střeše řinčej vrabci svoje zprávy z loni
utíkáme tmou a podpadky zvoní
přátelé jsou jako květiny
i ty nejobyčejnější hezky voní
blomám katakombou snů
hledám cestu zpátky
v mojí duši vládnou příkoří a zmatky
přesto všechno toužím spatřit východ slunce , další den
pocitem viny člověk není vykoupen
no tak křič na mě vždyť víš že já to snesu
tolik zášti na svém srdci celý život nesu
přidej ještě deset deka , já vydržím to chvíli
než mě tohle všechno zdeptá , opustí mě síly
občas doufám že se tohle všechno spraví
že se ráno probudím a všichni budem zdraví
opustí nás všechny hádky, nenávist a slzy
tak nějak všichni chceme aby to bylo brzy