Jsem unavená a do ničeho se mi nechce . Vylíhl se v mě takový odpor jaký pamatuju ze sedmé třídy základky .
Nemám chuť psát úkol , učit se , číst , poslouchat hudbu , hrát hry , něco vymýšlet , ani se mi nechce jít ven se psem , ani samotné a ba dokonce ani s nikým bych nejspíš nešla .
Jen sedím otupěle nad knížkou a nepamatuju si nic o tom jak se stele lůžko nebo kolik červených krvinek je v krvi . Baví mě to ale cítím se prázdní jako džbán .
Jakoby ze mě někdo vysál život , funguju jako robot , vstanout , upravit se , obléct se , postarat se o malou , dojít na bus , překlepat školu , dojít na bus , dojít domů , naučit se , umýt a jít spát .To vše bez toho anižbych nad tím nějak přemýšlela , prostě je to tak - je to tak od pondělí do pátku a pak přijde sobota , jsou tří ráno a já jsem ještě neusla a přemýšlím nad tím co budu dělt další týden ale vím že bude prakticky skoro stejný jako tenhle.Akorát že si možná dám do kafe o lžičku víc cukru .
Víkendy jsou příliš krátké na odpočiněk , nutně potřebuju prázdniny ale to si ještě ze dva měsíce počkám . Jde zas na mě krize . Prázdniny daleko , školní týden byl na nic - navzdory tomu že s té hnusně těžké písemky o krvi mám dvojku , znechucení je příliš silné , jsem zavalaná úkoly , píšem samé testy (jen na tento týden jich připadá cca 7 až 9 ) a já se toho mám zbláznit. To máme v pondělí oše + sloh (vymýšlíme nějaké básničky což ještě jde) a matika (která nikdy nedopadá dobře) + dva tělocviky + čekat hodinu v zimě - to máme suma sumárum - špatné známky, vyčerpanost, blbá nálada až deprese, nechuť a spínání rukou ať už je probůh konec .Jenže pak to začne na novo .
Závidím těm kdo mají teď prázdniny , nám to vyšlo tak blbě - v podnělí bylo vízo , v pátek pololetky , pak jeli na lyžák a pak bylo volno . Jarní prázdniny jsou od slova jaro a tudíž by se mi daleko víc líbily někdy v květnu .
Myslím že skončím s tou kupou keců a půjdu se učit a psát ty zmiňované úkoly.
A tak doufám že tenhle týden přece nebude tak moc trgický . On vlastně bude ještě horší ....
2024 ©