Jeden z krásných,horkých,letních dnů končí ... kolik jich ještě asi bude ? Kolik jich zažiju ?Ale není to jedno . Venku bylo příliš horko na nějaké přehnané aktivity včetně běhu a sportů.
Takže sedím uvnitř domu kde je relativní chládek , nudím se a přemýšlím ... jestli strávím další noc u otevřeného okna s kalíškem horké medoviny ... budu zase psát do deníku ? Brečet a smutnit ? Ač může být den jakoliv krásný ,každý večer klepou na okno i dveře chmury,bludy,deprese. Vlci vědí že jsem doma s zbíhají se ze všech stran...
A tak sedím na okně zachumlaná v modré dece a slzy mi kanou po tváři . Tyhle výkyvy začaly od prázdnin .... ale zdá se že teď už moje bývalá třída - tak mnoho lidí prožívá totéž. Chvíli bych nejraději tančila a za pár minut toužím být neviditelná ....
Jdu ještě na chvíli ven a pak připravím první skutečný článek.... 
Blogy už jsem mívala ale na jiných servrech. Teď začínám od znovu a nezanechám po sobě stop. Nechci aby tu chodili mí staří přátelé ani kamarádi ze školy - ať minulé nebo budoucí....
2025 ©