Srdce

Dneska v noci přála bych si v srdci mít kousek citu , ne jen klít

nemáchat do větru pěstí , neřešit cizí neřesti

a s úsměv na rtech chtěla bych říct

z každého pádu zbyde nějakej ten štych

jizvy nenechám na očích

než popadnu dech

snad ve snaze o tajemství

budu za dítě z dobré rodiny

křídla šustí jak staré noviny

i ďábel má svůj stín

chytila jsem jej do dlaní

než vzlétne anděl do oblak

a kantátou porazí náš strach

schovám se mezi kořeny

jak panny ve zdech zazděný

stromu který je shrbený

jak děd ve stáří

větve skřehly nočním mrazem 

choulím se v opuštěné noře

vždyť nejsou žádná hoře

co nezmizí

dneska jsou srdce zamčená

živoucí i ta zjizvená

na sto západů

ve své mysli si leštím zbroj

nečeká mě lehký boj

a tak  světe boj se, boj

snad nadešel můj čas

do teď jsem plula životem

někdy se slzami

pak chichotem

které má duše necítí

utíkají mi ze sítí

možná že připomínám suchou poušť

ty léta nadělala v  duši spoušť

bez květin , hlasu , bez nebes

ale někdy to bolí víc než dnes

ve větru vlají jako cár

život je pro každého dar

a jak by ne

vždyť všechno jednou pomine

Zdroj obrázku : nikolka005.cz